Brněnská firma Indies patří vedle pražského vydavatelství Black Point mezi nejdůležitější mapovatele české hudby v její plné šíři. V její produkci najdeme žánrově velice odlišné hudebníky, což dokazují i následující čtyři tituly z letošní kolekce.

Album Skleněná vrba, pod nímž jsou podepsáni zpěvačka Zuzana Navarová d.T., kytarista Iván Gutiérrez a skupina Koa, vyšlo před rokem, zdálo by se tedy poněkud předčasné vydávat živou podobu tohoto opusu. Ale je to jen zdánlivé, obě CD sice obsahují osm identických skladeb, ale přesto má záznam z koncertu z Malostranské besedy, který vyšel pod názvem Zelené album, svoji specifickou hodnotu. Jednak na něm nalezneme dalších osm nových písní a navíc v sobě nese neopakovatelnou atmosféru živého vystoupení, která dává písničkám zcela nový rozměr. Iván se ostatně vrací do své rodné Kolumbie a byla by rozhodně škoda, kdyby zde podobná nahrávka nezůstala. Mezi největší hitovky pochopitelně patří Navarové písně Bossa ma s fousama a zvláště pak lyrická Andělská, kde naplno vyzní křišťálová barva jejího hlasu a nostalgický text, který vhání slzy do očí. V Nechoď nikam se zase zcela organicky proplétá čeština se španělštinou. Oboustranná inspirace obou protagonistů přináší ostatně vůbec dokonalou symbiózu, ve které se propojuje latinskoamerická hudba s českým kontextem. Mezi novými kousky pak zaujme zejména filigránská Lišaji s citlivým klarinetem Mária Biháriho nebo Gutiérrezova výpověď o občanské válce v Kolumbii v průběhu padesátých a šedesátých let tohoto století s názvem La Violencia. Hezkou vychytávkou je také ukrajinská lidová Aj, Marička. Krásnou tečkou je však Valčík, který končí slovy: "Štěstím se zpil snad každý host, ta-ta-dus-ta-ta, jen já mám tu všeho dost". Ale ani to není úplný konec, protože ještě následuje bonus v podobě písničky Suchého a Šlitra, v níž se oba zpěváci poněkud poperou s textem, ale vyzní to neuvěřitelně mile a závěrečný aplaus svědčí o tom, že věc se skutečně podařila.



Psáno pro Hospodářské noviny 22.9.2000
Petr Slabý
Stránka s článkem: není